Nejčastěji se při mimoděložním těhotenství oplodněné vajíčko usadí ve vejcovodu (tzv. tubární těhotenství, cca 95% případů), vzácněji na vaječníku (ovariální těhotenství, 2%), v rohu děložním (3%) nebo v dutině břišní (abdominální těhotenství, 1%). V žádném na těchto místech se nemůže plodové vejce zdravě vyvíjet, naopak svým hnízděním místo devastuje a ohrožuje život matky.
Tubární těhotenství: mimoděložní těhotenství ve vejcovodu
Příčiny vzniku mimoděložního těhotenství ve vejcovodu:
- stavy po zánětech vejcovodů: zvláště opakované ataky pánevní zánětlivé nemoci zhoršují průchodnost vejcovodu
- nitroděložní tělísko: v případě selhání této metody antikoncepce je vyšší riziko vzniku mimoděložního těhotenství
- endometrióza: především při lokalizaci ve vejcovodu
- stavy po operacích na vejcovodech, srůsty
- při tzv. umělém oplodnění (IVF) je též vyšší riziko vzniku mimoděložního těhotenství
Průběh mimoděložního těhotenství lokalizovaného ve vejcovodu:
Oplodněné vajíčko, které se snaží uhnízdit, postupně rozšiřuje vejcovod, jehož stěna se ztenčuje. Chování plodového vejce je agresivní a ve snaze zajistit si krevní zásobení může narušit cévy v místě, kde se uhnízdilo, a způsobit nitrobřišní krvácení.
Těhotná v počátku mimoděložního těhotenství nemusí registrovat žádné příznaky. Nejdříve dojde k vynechání menstruace jako při běžném otěhotnění (těhotná má rovněž pozitivní těhotenský test), za několik dní dojde k slabému vaginálnímu krvácení. Za několik dalších dní těhotná pociťuje bolest v podbřišku, která může mít různou intenzitu. Pakliže plodové vejce způsobí prasknutí stěny vejcovodu, dochází ke krvácení do břicha a brzy může nastat šokový stav, který může být pro těhotnou fatální.
Někdy nastává tzv. "tubární potrat" (abortus tubarius), kdy je oplodněné vejce vypuzeno z vejcovodu do břišní dutiny, kde odumírá a postupně se vstřebá. V minimálním počtu případů však může těhotenství v břišní dutině dále pokračovat a pak nastává tzv. "abdominální těhotenství" (těhotenství v břišní dutině). Protože je zde velké riziko úmrtí matky a donošení zdravého plodu je značně nepravděpodobné, je takové těhotenství po jeho diagnostice ukončováno. Nejčastěji se s případy abdominálního těhotenství můžeme setkat v rozvojových zemích, kde je péče o těhotné na nízké úrovni, a nelze tak abdominální těhotenství včas diagnostikovat.
Kornuální gravidita: mimoděložní těhotenství v rohu děložním
Jde o velice vzácnou formu mimoděložního těhotenství (asi 3% všech mimoděložních těhotenství). Oba vejcovody ústí do dělohy a na jejich konci je asi centimetrový úsek, který se sice již nachází v děloze, ale není uzpůsoben pro implantaci embrya. Usadí-li se embryo zde, dojde k tzv. kornuální graviditě. Na rozdíl od tubární gravidity dochází u kornuální gravidity k jejímu prasknutí až mnohem později: cca mezi 10. - 12. týdnem. Není-li mimoděložní těhotenství v rohu děložním odhaleno včas a dojde-li skutečně k ruptuře gravidity, nastává masivní krvácení do dutiny břišní. Není-li tento stav okamžitě řešen, dochází k úmrtí matky.
Mimoděložní těhotenství v rohu děložním se léčí resekcí rohu děložního, a to buď laparoskopicky, anebo laparotomicky.
Adominální těhotěnství: mimoděložní těhotenství v břišní dutině
Abdominální těhotenství je extrémně vzácné a vyskytuje se pouze v 1% všech mimoděložních těhotenství. Gestační váček se v případě abdominálního těhotenství uhnizďuje v pánvi, anebo v místech s hustým výskytem cév jako např. játra, slezina, mezenterium (řasy připojující střevní kličky). Abdominální těhotenství bývá spojováno s vysokou morbiditou a mortalitou. Riziko matřeské morbidity je 7-8x vyšší než u ostatních druhů mimoděložního těhotenství a 90x vyšší než u normálního těhotenství. S ohledem na vzácnost abdominálního těhotenství a jeho vysokou nebezpečnost je včasná diagnóza a adekvátní léčbá zcela zásadní.
Léčba abdominálního těhotenství bývá chirurgická, případně konzervativní (metotrexát). V případě, že se embryo usadí na místě s hustým výskytem cév, preferuje se léčba metotrexátem, a to jak nitrožilně, tak lokálně (tedy vstříknutím metotrexátu přímo do embrya pod ultrazvukovou či laparoskopickou kontrolou).
